Menu
Mikroregion Hvozdnice
MikroregionHvozdnice

Webové stránky se upravují.

Stanovy mikroregionu Hvozdnice

Stanovy svazku obcí Mikroregion Hvozdnice

Podle § 50 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích

Článek I.
Smluvní strany

Obec Dolní Životice, zastoupena starostou Jaroslavem Vaňkem
se sídlem Štáblovská 35, 747 56 Dolní Životice

Obec Jakartovice, zastoupena starostou Miloslavem Brodňanem
se sídlem 747 55 Jakartovice 89

Obec Jezdkovice, zastoupena starostkou Věrou Burdovou
se sídlem 747 55 Jezdkovice 32

Obec Litultovice, zastoupena starostou Alexem Hadámkem
se sídlem 747 55 Litultovice 1

Obec Lhotka u Litultovic, zastoupena starostou Ludvíkem Machovským
se sídlem 747 55 Lhotka u/L 61

Obec Mikolajice, zastoupena starostou Martinem Krupou
se sídlem 747 84 Mikolajice 55

Obec Mladecko, zastoupena starostou Vojtěchem Brhelem
se sídlem 747 54 Mladecko

Obec Otice, zastoupena starostou Františkem Luzarem
se sídlem Hlavní 1, 747 81 Otice

Obec Slavkov, zastoupena starostou Vladimírem Chovancem
se sídlem L. Svobody 30, 747 57 Slavkov

Obec Štáblovice, zastoupena starostou Jiřím Hoblíkem
se sídlem 747 82 Štáblovice

Obec Uhlířov zastoupena starostou Slavomírem Montagem
se sídlem 747 82 Uhlířov 55

 

Článek II.

Název

Název svazku obcí je: „Mikroregion Hvozdnice“.

 

Článek III.
Sídlo

 

Sídlem svazku je Obec Dolní Životice, Štáblovská 35, 747 56 Dolní Životice

 

Článek IV.
Předmět činnosti

 

Předmětem činnosti svazku obcí je realizace strategického plánu trvale udržitelného rozvoje regionu svazku obcí a dalších aktivit v oblasti ekonomického rozvoje, rozvoje venkova, kvality života, rozvoje cestovního ruchu, rozvíjení kulturních a historických hodnot regionu, ochrany životního prostředí, propagace regionu a vytváření příznivých vnitřních a vnějších vztahů, schválených orgány svazku obcí (jinak i činnosti dle § 50 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Svazek obcí může vyvíjet vlastní hospodářskou činnost.

 

 

Článek V.
Orgány svazku obcí, jednání a podepisování za svazek obcí

 

Orgány svazku obcí jsou:

a) předseda svazku obcí

b) místopředseda svazku obcí

c) valná hromada

d) správní rada

e) revizní komise

 

Svazek obcí navenek zastupuje předseda a  místopředseda svazku obcí.

 

a) Předseda svazku obcí

Předseda je oprávněn zastupovat svazek obcí navenek samostatně v intencích cílů schválených Valnou hromadou, je oprávněn k uzavírání obchodních případů a k uzavírání, změnám a ukončování pracovně právních vztahů jen s předchozím souhlasem Správní rady.

 

b) Místopředseda svazku obcí

Místopředseda svazku obcí je oprávněn zastupovat svazek obcí navenek samostatně v době nepřítomnosti předsedy svazku obcí, a to v rozsahu jeho pravomocí.

 

c) Valná hromada

Valná hromada je vrcholným orgánem svazku obcí. Jejími členy jsou všichni členové svazku obcí. Valná hromada rozhoduje o všech závažných otázkách svazku obcí, zejména.

- volí a odvolává předsedu svazku obcí, místopředsedy svazku obcí a členy Správní rady z řad fyzických osob, delegovaných členy svazku obcí,

- volí a odvolává členy Revizní komise z řad fyzických osob, delegovaných členy svazku obcí,

- rozhoduje o přijetí dalších členů,

- schvaluje roční účetní závěrku a rozpočet na další období,

- schvaluje výši členského příspěvku, výši mimořádného členského příspěvku a termín jeho úhrady,

- rozhoduje o dlouhodobých cílech a rozvojových aktivitách svazku obcí a schvaluje plán činnosti na další období,

- rozhoduje o změnách zakladatelské smlouvy a stanov,

- schvaluje usnesení,

- rozhoduje o zrušení svazku obcí s likvidací a dále rozhoduje o jmenování, odměňování a odvolání likvidátora.

 

Valnou hromadu svolává předseda nebo místopředsedové minimálně jednou za rok v souladu s rozhodnutím Správní rady nebo na žádost třetiny členů svazku obcí písemnou nebo elektronickou formou (e-mailem), a to minimálně 21 dní předem s uvedením programu jednání. Nesvolá-li za těchto podmínek Valnou hromadu předseda ani žádný z místopředsedů, má právo Valnou hromadu svolat každý z členů svazku obcí po uplynutí 1 měsíce.

Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou všech členů (každý člen má jeden platný hlas). V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Valná hromada je usnášeníschopná, pokud se k jejímu jednání dostaví alespoň dvě třetiny členů.

K účasti na jednání Valné hromady může být řádným zástupcem člena svazku obcí pověřena písemnou plnou mocí jiná osoba, která je členem zastupitelstva obce chybějícího řádného zástupce člena svazku obcí.

 

Jednání Valné hromady se mohou účastnit i hosté bez hlasovacího práva.

Z jednání je pořizován zápis a usnesení. Usnesení obdrží všichni členové svazku obcí do 14 dnů.

 

d) Správní rada

Správní rada je výkonným orgánem svazku obcí. Správní rada má celkem 5 členů, jejími členy je vždy předseda a místopředseda. Správní rada:

- rozhoduje o konkrétních opatřeních k zajištění dlouhodobých cílů svazku obcí,

- ukládá konkrétní úkoly k zajištění svým členům,

- kontroluje plnění povinností a závazků vyplývajících pro jednotlivé členy ze stanov, z usnesení Valné hromady a úkolů uložených Správní radou,

- připravuje podklady pro jednání Valné hromady a rozhoduje o jejím svolání,

- rozhoduje o uzavírání obchodních případů,

- rozhoduje o uzavírání, změnách a ukončování pracovně právních vztahů,

- rozhoduje o udělení pověření k jednání za svazek obcí dalším osobám, maximálně však v kompetencích náležejících předsedovi,

- zabezpečuje hospodaření svazku obcí,

- je povinna zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví a informovat členy svazku obcí o záležitostech svazku. Členové sjednávají, že účetnictví povede Správní rada v součinnosti s  účetní u obce Dolní Životice, přičemž podpisové právo k bankovnímu účtu svazku obcí bude mít kromě předsedy a  místopředsedy svazku též tato účetní

- předkládá Valné hromadě ke schválení účetní závěrku

 

Správní radu svolává předseda nebo místopředsedové z vlastního uvážení nebo na žádost jiného člena Správní rady písemnou formou, faxem nebo elektronickou formou (e-mailem), minimálně 10 dní předem, s uvedením programu jednání. Nesvolá-li předseda či místopředsedové Správní radu přes výslovnou žádost člena Správní rady do 25 dnů, má právo Správní radu svolat jakýkoliv člen Správní rady.

Mimořádná rozhodnutí lze přijmout i mimo řádně svolaná jednání Správní rady, a to získáním písemného souhlasného stanoviska všech členů Správní rady k jednoznačně písemně formulovanému problému, sděleného písemnou formou, faxem nebo elektronickou formou (e-mailem).

Správní rada rozhoduje nadpoloviční většinou svých členů (každý člen má jeden platný hlas). V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Správní rada je usnášeníschopná, pokud se k jejímu jednání dostaví alespoň 3 členové.

K účasti na jednání Správní rady může být řádným členem Správní rady pověřena písemnou plnou mocí jiná osoba, která je členem zastupitelstva obce chybějícího řádného člena Správní rady.

Jednání Správní rady se mohou účastnit i hosté bez hlasovacího práva.

Z jednání je pořizován zápis, který obdrží všichni členové Správní rady a všichni členové svazku obcí do 7 dnů.

 

e) Revizní komise

Revizní komise je kontrolním orgánem svazku obcí. Revizní komise má celkem 3 členy. Jejími členy nesmí být členové vykonávající ve stejném období funkci předsedy nebo místopředsedy nebo člena Správní rady. Revizní komise:

 

- provádí kontrolu hospodaření svazku obcí,

- zajišťuje přezkoumání hospodaření svazku obcí auditorem,

- volí ze svého středu předsedu, kterého zplnomocňuje k účasti na jednání Správní rady s hlasem poradním,

- dohlíží na činnost Správní rady,

- nahlíží do obchodních a účetních knih a jiných dokladů a kontroluje tam obsažené údaje,

- přezkoumává roční účetní závěrku a předkládá své vyjádření Valné hromadě,

- podává zprávy Valné hromadě nejméně jednou ročně.

 

Revizní komisi svolává předseda Revizní komise písemnou formou, faxem nebo elektronickou formou (e-mailem), minimálně 10 dní předem, s uvedením programu jednání.

 

Revizní komise je usnášeníschopná při účasti všech členů a rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných členů (každý člen má jeden platný hlas)-

Z jednání je pořizován zápis, který obdrží všichni členové Revizní komise a všichni členové svazku obcí do 7 dnů.

 

Předseda, místopředseda a členové Správní rady a Revizní komise jsou volení Valnou hromadou z řad členů svazku obcí. Volební období je stanoveno na dva roky, mandátní období je bez omezení.

K podepisování písemností za svazek obcí, jejichž obsah není v rozporu s touto smlouvou a s usnesením orgánů svazku obcí, jsou oprávněni předseda a místopředsedové. Podepisování se děje tak, že k napsanému či vytištěnému názvu svazku obcí připojuje svůj podpis předseda nebo v jeho nepřítomnosti místopředseda.

 

 

Článek VI.
Právní subjektivita, úprava majetkoprávních poměrů a hospodaření

 

Svazek obcí je právnickou osobou, má způsobilost nabývat práva a povinnosti. Svazek obcí nabývá právní způsobilosti zápisem do registru svazku obcí vedeného u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

Zdroje příjmů svazku obcí jsou:

a) řádné členské příspěvky. Výše a splatnost členských příspěvků, stanovených sazbou na každého trvale hlášeného občana člena svazku obcí k 1. 1. předchozího roku, je pro každý rok schvalována Valnou hromadou. Příspěvek je splatný do 31. 5. příslušného roku,

b) mimořádné členské příspěvky,

c) příjem z dotací a darů,

d) příjem z vlastní hospodářské činnosti.

 

Členové vkládají majetek do svazku obcí dobrovolně na základě smlouvy uzavřené mezi členem a svazkem dle příslušných právních předpisů.

Ze jmění svazku obcí budou hrazeny přímé náklady spojené s financováním aktivit, které jsou předmětem činnosti.

Svazek obcí je samostatnou účetní jednotkou se samostatným účtem a účtuje podle účtové osnovy a postupů účtování stanovených právní normou. Ke konci roku vytváří roční závěrku a zprávu o hospodaření. Zpráva této komise je nedílnou součástí účetní závěrky. Hospodaření svazku obcí podléhá dle § 53 zákona č. 128/2000 Sb. auditu.

 

 

Pokud by některý z členů překročil své oprávnění z této smlouvy a jednal jménem druhých členů i ve věcech, v nichž k tomu oprávněn není, posuzuje se takové jednání, nedojde-li k jiné dohodě, jako jednatelství bez příkazu, tj. jednatel odpovídá za vzniklou škodu.

Zisk je používán výhradně na rozvoj a investice svazku obcí a není rozdělován mezi členy. V případě, že by Valná hromada v budoucnu o rozdělení zisku rozhodla, rozdělí se zisk stejným způsobem, jakým se bude krýt ztráta.

Ztrátu hradí členové svazku adekvátním podílem, odpovídajícím počtu trvale hlášených obyvatel členské obce k celkovému počtu obyvatel v regionu (stav obyvatel k 1. lednu účetního období, ve kterém ztráta vznikla).

 

 

Článek VII.
Členství

 

Přijetí nových členů do svazku obcí schvaluje Valná hromada. Novým členem může být pouze obec.

Nový člen svazku obcí podepisuje dodatek k zakladatelské smlouvě a přistupuje k ní i ke stanovám v plném rozsahu.

Nový člen je povinen hradit členské příspěvky počínaje rokem, ve kterém do svazku obcí vstupuje.

Členství zaniká na základě písemné výpovědi, doručené odstupujícím členem předsedovi svazku obcí s výpovědní lhůtou 3 měsíce, běžící od prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi. Členský příspěvek na rok, ve kterém člen odstupuje, propadá ve prospěch svazku obcí.

Členství automaticky zaniká nezaplacením členského příspěvku, a to do 30. 6. následujícího roku po roku, pro který je příspěvek stanoven, pokud příspěvek člen nezaplatí ani na základě písemné výzvy předsedy nebo jednoho z místopředsedů svazku obcí.

Členství může rovněž zaniknout zánikem právnické osoby.

Přistupující člen je povinen kromě placení členských příspěvků vnést do majetku svazku obcí majetkový podíl, o jehož výši rozhodne Valná hromada.

V případě ukončení členství rozhodne Valná hromada na svém nejbližším zasedání o vypořádání majetkového podílu člena.

 

Článek VIII.
Práva a povinnosti členů, kontrola svazku obcí členskými obcemi

 

Mezi práva a povinnosti členů svazku obcí zejména patří:

a) účastnit se prostřednictvím svého zástupce jednání orgánů svazku obcí za účelem dosažení co nejefektivnějšího rozvoje území svazku obcí

b) dodržovat ujednané dohody, vedoucí k plnění cílů svazku obcí, stanovených Valnou hromadou,

c) plnit závazky vyplývající z členství ve svazku obcí, zejména včasně hradit členské příspěvky,

d) členové jsou povinni vyvíjet v rámci svazku obcí i samostatně svoji činnost v souladu s cíly svazku obcí a tak, jak je v této smlouvě dohodnuto. Současně se zdrží jakékoli činnosti, která by byla těmto cílům na újmu a mohla jejich dosažení ztížit,

e) členové mají právo kdykoliv nahlížet do účetnictví svazku obcí, vznášet dotazy ohledně hospodaření, mají právo žádat provedení zvláštní účetní závěrky, která musí být provedena do 30 dnů od doručení písemné žádost,

f) členové mají právo žádat písemné zprávy o jednotlivých akcích svazku obcí po Správní radě,

g) každý z občanů členských obcí má právo účastnit se zasedání orgánů svazku obcí a nahlížet do zápisů o jejich jednání a má právo podávat orgánům svazku obcí písemné návrhy.

 

 

 

Článek IX.
Vznik a zánik svazku obcí

 

Svazek obcí vzniká podpisem smlouvy o vytvoření svazku obcí (zakladatelské smlouvy) a stanov všemi členy. Smlouva o vytvoření svazku obcí je účinná dnem přijetí jejího návrhu všemi členy.

Svazek obcí nabývá právní způsobilosti zápisem do registru svazků obcí, vedeného u Krajského úřadu Moravskoslezského kraje.

Svazek obcí se zrušuje:

- na návrh členů – rozhodnutím Valné hromady,

- klesne-li počet členů pod tři,

- prohlášením konkurzu na svazek obcí nebo zamítnutím pro nedostatek majetku,

- soudním rozhodnutím.

 

V případě, že majetek svazku obcí nebude přecházet na právního nástupce svazku obcí, jmenuje Valná hromada likvidátora, který provede likvidaci majetku svazku obcí. Majetek bude rozdělen mezi členy v poměru vnesených majetků jednotlivými členy.

Zánik svazku obcí nastává výmazem z registru svazku obcí vedeného u Krajského úřadu místně příslušného dle sídla svazku.

 

 

Článek X.
Závěrečná ustanovení

 

Tyto stanovy jsou nedílnou součástí smlouvy o vytvoření svazku obcí (zakladatelské smlouvy).

Změny a doplňky těchto stanov schvaluje Valná hromada. Dodatky musí být písemné, přijaté všemi členy svazku obcí. Přijaté změny či dodatky stanov podléhají registraci.

Tyto stanovy jsou vyhotoveny v počtu 14 vyhotovení. Po jednom vyhotovení obdrží každý z členů, zbývající tři vyhotovení jsou použita k registraci a do archivu svazku obcí.

 

Ve Slavkově dne: 16.září 2003

 

 

 

 

Obec Dolní Životice …………………………..

 

Obec Jakartovice …………………………..

 

Obec Jezdkovice …………………………..

 

Obec Litultovice …………………………..

 

Obec Lhotka u Litultovic …………………………..

 

Obec Mikolajice …………………………..

 

Obec Mladecko …………………………..

 

Obec Otice …………………………..

 

Obec Slavkov …………………………..

 

Obec Štáblovice …………………………..

 

Obec Uhlířov …………………………..
 

Datum sejmutí: 7. 4. 2011

Úřední deska

Hvozdnický expres

Moravskoslezský kraj podporuje projekt "Hvozdnický expres"

expres

 
Projekt Projektový manažer
Mikroregionu Hvozdnice
je financován
Moravskoslezským krajem

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE:2
DNES:195
TÝDEN:534
CELKEM:66808

Obce ​​ Mikroregionu Hvozdnice

Mikroregion

Dobrovolný svazek obcí vytvořilo v roce 2003 jedenáct obcí s celkovým počtem 7.630 obyvatel (rozloha 12.283 ha) ve snaze spojit své síly ke zlepšení kvality života místního obyvatelstva a oživení hospodářství, cestovního ruchu a turistiky.

Dolní Životice

Obec Dolní Životice leží 10 km jihozápadně od města Opavy v mírně zvlněném terénu kotliny, kterou protéká říčka Hvozdnice a prochází železniční trať Opava východ – Svobodné Heřmanice.

Obec se skládá ze dvou místní částí- Dolních Životic a osady Hertice. Ke katastru obce patří lokality Podlesí, osada Hertice a Nový Dvůr – centrum výrobních aktivit  (dnes ulice U Sušárny).

https://www.dolnizivotice.cz/

Jakartovice

Ze všech členských obcí Mikroregionu, leží Obec Jakartovice nejblíže pramenům řeky Hvozdnice a tvoří ji místní části Jakartovice, Deštné, Bohdanovice a Hořejší Kunčice. Obec se rozkládá ve zvlněném kopcovitém terénu, porostlém loukami, remízky i hustými lesy;

její jihozápadní hranici tvoří řeka Moravice, na které se nacházejí přehrady Slezská Harta a Kružberk. Klid, čistý vzduch a kouzelná příroda láká turisty k procházkám, houbaření, nebo zde objevují tyrkysovou krásu jezírek po zaniklé těžbě břidlice.

https://www.jakartovice.cz

 

 

Jezdkovice

Obec se nachází v předhůří Nízkého Jeseníku. Páteří území je řeka Hvozdnice. Otice nejsou typickou obcí vesnického charakteru, mají spíše charakter vzdálenějšího předměstí Opavy, kam se s oblibou stěhují právě lidé v Opavě pracující.

https://www.jezdkovice.cz/

Lhotka u Litultovic

Podle záznamů z Olomouckého biskupství byla Lhota (Lhotka) osídlená již před rokem 1389. Osada vznikla přídělem pozemků z panství Litultovic, Deštné a hlavně Životic. Součástí Lhotky je místní část Životské Hory, poprvé zmíněna roku 1325. Podle nejstarších zpráv v místech dnešní osady stával malý hrad nebo tvrz s poddanými osadami Hory a Lhota. Západně od obce v údolí potoka Jordán se nachází veřejný pramen uhličité kyselky ze starého vrtu s ruční pumpou.

https://www.lhotkaulitultovic.cz/

Litultovice

Městys Litultovice se nachází 12 km jihozápadně od Opavy, v předhůří Nízkého Jeseníku. Počtem obyvatel 950 a rozlohou 1035 ha patří Litultovice mezi menší obce západního Opavska. Součástí obce jsou tři přilehlé osady Choltice, Luhy a Pilný Mlýn. V obci se nachází významné památkově chráněné objekty, známý větrný mlýn v Cholticích a dále zámecký areál, který obsahuje renesanční zámek vzniklý z původně vodní gotické tvrze a dále zámek barokní situovaný průčelím k hlavní silnici a zámecký park.

https://www.litultovice.cz/

Mikolajice

Obec se nachází v předhůří Nízkého Jeseníku. Páteří území je řeka Hvozdnice. Otice nejsou typickou obcí vesnického charakteru, mají spíše charakter vzdálenějšího předměstí Opavy, kam se s oblibou stěhují právě lidé v Opavě pracující.

https://www.mikolajice.cz/

Mladecko

Obec se nachází v předhůří Nízkého Jeseníku. Páteří území je řeka Hvozdnice. Otice nejsou typickou obcí vesnického charakteru, mají spíše charakter vzdálenějšího předměstí Opavy, kam se s oblibou stěhují právě lidé v Opavě pracující.

https://www.mladecko.cz/
Otice

Obec se nachází v předhůří Nízkého Jeseníku. Páteří území je řeka Hvozdnice. Otice nejsou typickou obcí vesnického charakteru, mají spíše charakter vzdálenějšího předměstí Opavy, kam se s oblibou stěhují právě lidé v Opavě pracující.

https://www.otice.cz/

Slavkov

Obec Slavkov leží 3 km jihozápadně od statutárního města Opavy na silnici I/46 směrem na Olomouc. Počtem obyvatel 2101 i svou rozlohou 1105 ha patří k největším samostatným obcím západního Opavska. K obci patří lokalita „Latarna“ a „Trní“. Katastr Slavkova se rozkládá v místech, kde nejvýchodnější část vlnité plošiny Nízkého Jeseníku přechází v mírnou pahorkatinu. Zalesněné i bezlesé kopce zde dosahují výšky 339 m. Podél jižní části katastru protéká říčka Hvozdnice, pramenící v lese mezi Leskovcem a Horním Benešovem, okolo této říčky a blízké soustavy tří rybníků se zachovaly zbytky lužního lesa, které tvoří přírodní rezervaci Hvozdnice o rozloze 56,24 ha s naučnou stezkou Hvozdnice.

https://www.slavkov-u-opavy.cz/
Štáblovice

Obec Štáblovice se nachází ve zvlněné zemědělské krajině Opavské pahorkatiny. Leží na úpatí svahů Nízkého Jeseníku, v údolí říčky Hvozdnice.První písemná zmínka o obci je z roku 1389. K obci náleží místní část Lipina a také osada Vendelín, spolu se samotou Štáblovický mlýn.

https://obecstablovice.cz
Uhlířov

Obec Uhlířov se rozkládá 7 km jihozápadně od města Opavy na pahorcích mírně zvlněné krajiny Opavské pahorkatiny v nadmořské výšce 298 m. První zachovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1389, kdy byla ves lénem olomouckého biskupství v tzv. keřkovském obvodu.  Název vsi je s největší pravděpodobností odvozen od uhlířů, kteří zde vyráběli dřevěné uhlí. Celková katastrální výměra obce činí 374 ha. V současné době má obec 400 obyvatel. Uhlířovem prochází silnice II. třídy, kterou využívá většina ekonomicky aktivních obyvatel.  Spojení s okresním městem je zajištěno linkovými autobusy.

https://www.uhlirov.cz/