MikroregionHvozdnice
Webové stránky se upravují.
Mikolajice
V současné době se obec Mikolajice rozkládá na 740 ha půdy a bydlí zde 251 obyvatel. Obec je obklopena lesy a její kopcovitý ráz jen podtrhuje výjimečnost území na kterém se rozkládá.
O Mikolajicích se nejdříve píše latinsky jako o "Niclouicz" v lenní knize olomouckého biskupa. V roce 1389 je uváděn Ota Stoš z Bránice jako vlastník 2 částí Mikolajic, které tehdy byly lénem olomouckého biskupa v osoblažském obvodu.
Roku 1542 Jan Vlk z Konechlumí přijal léno na tvrz a ves Slavkov, na ves Uhlířov, na tvrz a ves Štáblovice s dvorem poplužným a na ves Mikulajovice. Ale už roku 1558 musel jeho dědic Václav Vlk odevzdat po manském soudu v Kroměříži manský statek tzn. tvrz a ves s dvorem Štáblovice a ves Mikulajovice Kašparu mladšímu Rotnberkovi z Ketře. Štáblovice a Mikolajice příslušely ke statku slavkovskému a obyvatelé těchto vesnic robotovali na slavkovském dvoru. Dalším držitelem Štáblovic a Mikolajic se stal roku 1619 rytíř Jiří Rotnberk z Ketře a z Drslavic, který nebyl katolík. Roku 1624 Jiří Rotnberk zemřel a jeho majetek připadl synovi Jindřichu Rotnberkovi. V době třicetileté války byl majetek Jindřicha Rotnberka zkonfiskován a kardinálem Dietrischsteinem přidělen za 16 000 tolarů urozenému panu Martinovi Samogymu (Simogy, Samogy). 14. května 1703 přijal manství další dědic z Leskuraultu téhož jména: Siegfried Jan, svobodný pán z Lescuraulltu.
Arcibiskupský archiv obsahuje také inventář štáblovského statku a k němu příslušné vesnice Mikolajice ze 60. let 17. století. Tehdy měly Štáblovice a Mikolajice celkem: 10 rybníků, 1 vystavěnou kamennou ovčárnu a 1 chmelnici. Ve vesnicích bylo 12 sedláků i s fojtem, 4 zahradníci povinni robotou, 1 kovář a 1 mlynář.
Mikolajice byla vždy malá, čistě česká obec. Po bitvě na Bílé hoře r. 1620 a potom následné katolizaci všech habsburských držav je jasné, že obyvatelé obce byli katolického vyznání.
Roku 1900 měly Mikolajice už 403 obyvatel a 59 domů. Byla to vždy zemědělská obec, ve které bylo r. 1900 napočítáno 725 ha hospodářské půdy (357 ha pole, 277 ha lesy, 66 ha louky, 17 ha pastivny, 8 ha zahradní půdy), Obecná škola byla založena r. 1866, spolek hasičů roku 1879.
V současné době se obec Mikolajice rozkládá na 740 ha půdy a bydlí zde 251 obyvatel. Obec je obklopena lesy a její kopcovitý ráz jen podtrhuje výjimečnost území na kterém se rozkládá. Obec v roce 2004 schválila svůj územní plán, má vybudovaný vodovod, zdravotní středisko, hřiště na volejbal nebo nohejbal, hasičskou zbrojnici. Na katastru obce leží jedna kulturní památka - Boží muka, která naleznete na hranicích katastrů obcí Mikolajice a Melč. Přímo v obci pak stojí za zhlédnutí kaple svatého Floriána s dřevěným oltářem z 18. století.
V obci jsou aktivními účastníky společenského života spolky - Český červený kříž, Svaz dobrovolných hasičů Moravy a Slezska, Myslivecké sdružení Mikolajice-Lipina. Tyto spolky organizují dětské dny, plesy, Country večery, Májové veselice a další.
Obci se v roce 2004 podařilo získat dotaci na opravu budovy restaurace a přístavbu turistické ubytovny. Celá rekonstrukce bude ukončena v prosinci téhož roku. Předpokládané otevření turistické ubytovny pro turisty se plánuje na 1.6.2005.
Moravskoslezský kraj podporuje projekt "Hvozdnický expres"
Návštěvnost:
ONLINE:1
DNES:39
TÝDEN:371
CELKEM:65754
Dobrovolný svazek obcí vytvořilo v roce 2003 jedenáct obcí s celkovým počtem 7.630 obyvatel (rozloha 12.283 ha) ve snaze spojit své síly ke zlepšení kvality života místního obyvatelstva a oživení hospodářství, cestovního ruchu a turistiky.
Obec Dolní Životice leží 10 km jihozápadně od města Opavy v mírně zvlněném terénu kotliny, kterou protéká říčka Hvozdnice a prochází železniční trať Opava východ – Svobodné Heřmanice.
Obec se skládá ze dvou místní částí- Dolních Životic a osady Hertice. Ke katastru obce patří lokality Podlesí, osada Hertice a Nový Dvůr – centrum výrobních aktivit (dnes ulice U Sušárny).
Ze všech členských obcí Mikroregionu, leží Obec Jakartovice nejblíže pramenům řeky Hvozdnice a tvoří ji místní části Jakartovice, Deštné, Bohdanovice a Hořejší Kunčice. Obec se rozkládá ve zvlněném kopcovitém terénu, porostlém loukami, remízky i hustými lesy;
její jihozápadní hranici tvoří řeka Moravice, na které se nacházejí přehrady Slezská Harta a Kružberk. Klid, čistý vzduch a kouzelná příroda láká turisty k procházkám, houbaření, nebo zde objevují tyrkysovou krásu jezírek po zaniklé těžbě břidlice.
Obec se nachází v předhůří Nízkého Jeseníku. Páteří území je řeka Hvozdnice. Otice nejsou typickou obcí vesnického charakteru, mají spíše charakter vzdálenějšího předměstí Opavy, kam se s oblibou stěhují právě lidé v Opavě pracující.
Podle záznamů z Olomouckého biskupství byla Lhota (Lhotka) osídlená již před rokem 1389. Osada vznikla přídělem pozemků z panství Litultovic, Deštné a hlavně Životic. Součástí Lhotky je místní část Životské Hory, poprvé zmíněna roku 1325. Podle nejstarších zpráv v místech dnešní osady stával malý hrad nebo tvrz s poddanými osadami Hory a Lhota. Západně od obce v údolí potoka Jordán se nachází veřejný pramen uhličité kyselky ze starého vrtu s ruční pumpou.
Městys Litultovice se nachází 12 km jihozápadně od Opavy, v předhůří Nízkého Jeseníku. Počtem obyvatel 950 a rozlohou 1035 ha patří Litultovice mezi menší obce západního Opavska. Součástí obce jsou tři přilehlé osady Choltice, Luhy a Pilný Mlýn. V obci se nachází významné památkově chráněné objekty, známý větrný mlýn v Cholticích a dále zámecký areál, který obsahuje renesanční zámek vzniklý z původně vodní gotické tvrze a dále zámek barokní situovaný průčelím k hlavní silnici a zámecký park.
Obec se nachází v předhůří Nízkého Jeseníku. Páteří území je řeka Hvozdnice. Otice nejsou typickou obcí vesnického charakteru, mají spíše charakter vzdálenějšího předměstí Opavy, kam se s oblibou stěhují právě lidé v Opavě pracující.
Obec se nachází v předhůří Nízkého Jeseníku. Páteří území je řeka Hvozdnice. Otice nejsou typickou obcí vesnického charakteru, mají spíše charakter vzdálenějšího předměstí Opavy, kam se s oblibou stěhují právě lidé v Opavě pracující.
https://www.mladecko.cz/
Obec se nachází v předhůří Nízkého Jeseníku. Páteří území je řeka Hvozdnice. Otice nejsou typickou obcí vesnického charakteru, mají spíše charakter vzdálenějšího předměstí Opavy, kam se s oblibou stěhují právě lidé v Opavě pracující.
Obec Slavkov leží 3 km jihozápadně od statutárního města Opavy na silnici I/46 směrem na Olomouc. Počtem obyvatel 2101 i svou rozlohou 1105 ha patří k největším samostatným obcím západního Opavska. K obci patří lokalita „Latarna“ a „Trní“. Katastr Slavkova se rozkládá v místech, kde nejvýchodnější část vlnité plošiny Nízkého Jeseníku přechází v mírnou pahorkatinu. Zalesněné i bezlesé kopce zde dosahují výšky 339 m. Podél jižní části katastru protéká říčka Hvozdnice, pramenící v lese mezi Leskovcem a Horním Benešovem, okolo této říčky a blízké soustavy tří rybníků se zachovaly zbytky lužního lesa, které tvoří přírodní rezervaci Hvozdnice o rozloze 56,24 ha s naučnou stezkou Hvozdnice.
https://www.slavkov-u-opavy.cz/
Obec Štáblovice se nachází ve zvlněné zemědělské krajině Opavské pahorkatiny. Leží na úpatí svahů Nízkého Jeseníku, v údolí říčky Hvozdnice.První písemná zmínka o obci je z roku 1389. K obci náleží místní část Lipina a také osada Vendelín, spolu se samotou Štáblovický mlýn.
https://obecstablovice.cz
Obec Uhlířov se rozkládá 7 km jihozápadně od města Opavy na pahorcích mírně zvlněné krajiny Opavské pahorkatiny v nadmořské výšce 298 m. První zachovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1389, kdy byla ves lénem olomouckého biskupství v tzv. keřkovském obvodu. Název vsi je s největší pravděpodobností odvozen od uhlířů, kteří zde vyráběli dřevěné uhlí. Celková katastrální výměra obce činí 374 ha. V současné době má obec 400 obyvatel. Uhlířovem prochází silnice II. třídy, kterou využívá většina ekonomicky aktivních obyvatel. Spojení s okresním městem je zajištěno linkovými autobusy.
