Obsah

Přírodní rezervace Hvozdnice

Přírodní rezervace Hvozdnice, území o rozloze 56,24 ha, byla vyhlášena v roce 1988. V návrhu na její vyhlášení je uvedeno, že se jedná o rybníky s přilehlými mokřadními loukami s přirozeným náletem listnáčů – zbytky tvrdého luhu podél řeky Hvozdnice, kterého si cení biologové i botanici, protože je schopen udržet si fyto a zoogenofond. Tuto zajímavou oblast poznamenal v dobách ledových starší elsterský a mladší sálský ledovec, které vytvořily někde až 40 m mocné morénové uloženiny. Lesy jsou tvořeny jilmy, lípami, javory, topoly, jasany, vidět můžeme vrbu bílou nebo třešni ptáčnici. Pod dřevinami najdete spoustu kvetoucích bylin. V jarním období se můžete těšit ze žlutých květů orseje jarního, prvosenky jarní, kostivalu lékařského nebo popence břečťanovitého. Později začne rozkvétat ptačinec velkokvětý, pryskyřník kosmatý, řepka klasnatá, pitulník žlutý, červeně kvete knotovka letní. Jasné barvy později vystřídají zelené odstíny různých druhů typických lužních trav. Tento biotop hostí spoustu druhů ptáků, jejichž hnízda uvidíte nejlépe na podzim, když opadne listí. Hojné ptactvo nachází v lese dostatek potravy – hmyzu a jiných bezobratlých, pro které jsou listnaté lesy vhodným prostředím. Rybníky, které zde byly založeny na přelomu 15. a 16. století, zachránily lužní les před přeměnou na ornou půdu. Dnes jsou známy pod názvy Hvozdnice, Vrbovec a Jankův. Rybníky se strouhou příznivě ovlivňují vodní režim v luhu a přispěly k vytvoření mokřadního biotopu, životního prostředí mnoha druhů rostlin a živočichů. Pravidelně zde hnízdí kachna divoká, polák chocholačka, polák velký, lyska černá a potápka malá. V době tahu zastihneme na rybnících i několik severských druhů. V posledních letech zde nepravidelně hnízdí labuť velká a v menší kolonii i racek chechtavý. U rybníků můžeme pozorovat naše dosud běžné druhy dravců, vzácně pak včelojeda lesního a také ostříže. Čilý ruch vládne nad hladinou i pod ní, kde se zabydleli obojživelníci, ryby a drobní živočichové. Kořenový systém vzrostlých dubů zpevňuje hráze a vytváří neopakovatelný kolorit. Součástí naučné stezky jsou dva malé lomy, které v období Karbonu tvořily mořské dno. Nyní zde můžeme nacházet zkameněliny zvířat a otisky rostlin, jejichž schránky a pozůstatky se usadily v tehdejším moři.

V roce 2004 byla stezka prodloužena přes Štáblovický mlýn až do lesa pod Herticemi. Máte tak možnost porovnat ekosystémy lužního listnatého a jehličnatého lesa. V současné době nabízí stezka 15 zastavení a dva piknikové areály, které vytvářejí ideální prostředí pro individuální i rodinné výlety.

Na stezku se můžete dostat nejméně ze čtyř směrů: od Slavkova, Hertic, Otic A Uhlířova. Z tohoto důvodu je na všech patnácti informačních tabulích kromě charakteristiky a přírodních zajímavostí i mapka trasy stezky, abyste se mohli snadněji orientovat. Jen tak můžete navštívit cíleně všechna její zajímavá místa.